Ondřej Maleček
V zahradě
Ondřej Maleček (nar. 1977 v Praze) absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (P. Nešleha, S. Diviš). V roce 2005 studijně pobýval na Vysoké škole výtvarných umění v Aténách.
Od počátku své tvorby paralelně inklinuje k poezii (Vladimír holan, Ivan Wernisch, Ivan Blatný) a k próze, především ke klasikům českého romantismu a románového místopisu (K. H. Mácha, K. Klostermann), stejně jako k tradičním pohádkám. Neoromantické ohlasy tvoří podstatnou součást jeho hravé malířské poetiky. V roce 2006 absolvoval VŠUP přesvědčivým obrazovým souborem na motivy Karla Hynka Máchy, které reinterpretoval po svém a vytvořil si tak základní poetiku a výrazový repertoár pro další tvorbu. V letech 2007-2009 byl členem skupiny Obr, kterou ale záhy opustil. V roce 2009 byl nominován za ČR do finále 8.ročníku rakouské ceny Hnkel Art Award pro mladé umělce střední a východní Evropy. V roce 2010 realizoval dočasné nástěnné malby v bývalé smuteční síni, dnes hřibotvní galerii Na shledanou v jihočeské Volyni. V roce 2012 byl přizván do projektu Věznice: misto pro umění, jehož výstupem byla kolektivní výstava v brněnské Moravské galerii. Maleček se také často účastní výtvarných sympozií a tvůrčích pobytů (např. 2013. rezidenční pobyt v šumavském Centru umění Kvilda; 2009, Egon Schiele Art centrum, Český Krumlov; 2007, 7. Sympozium současného výtvarného umění Jenewein, Kutná Hora ad.). Naposledy samostatně vystavoval v ostravské Galerii Dole (2011), v Galerii výtvarného umění v Chebu (2012) a na konci května 2013 realizoval site specific projekt Jeskyně pro pražský fenestr.
Maleček je především malujícím básníkem, který si, často i potměšile, hraje. Krajina je mu rovinou sebeprojekce a aktem intenzivního prožitku, který lze sdílet a po návratu z cest rozdat. Je také sběratelem předmětů-relikvií a knih-kodexů, kde je uložena paměť přesahující její historické vymezení. Píše si deníky, vytváří autorské knihy. Také rád experimentuje a hledá pro svá témata novou adekvátní formu. Příkladem mohou být zmrzláže, kdy nechává působit na povrchu malby či kresby mráz. Často kombinuje techniky a propojuje kresbu s malbou. Maleček vstupuje do tvorby s romantickou nevázaností, se svobodou a touhou intenzivně znovuprožívat již jednou objevené, s úsilím o to, znovu se napojit na podzemní proudy dění, které je uloženo ve všem kolem nás a pro nás. Výstava V zahradě reaguje výběrem prací na misto broumovské galerie uprostřed klášterní zahrady. Zahrnuje díla z posledních dvou let.