Silvia Krivošíková
Silvia Krivošíková, narozená 1976 ve Zvoleně, absolvovala Vysokú školu výtvarných umení v Bratislavě (1998–2004, prof. Vladimír Popovič). V roce 2003 v rámci programu Erasmus studijně pobývala na Faculdade de Belas Artes da Universidade do Porto v Portu, kde pak také několik let žila. V roce 2008 tam spoluzakládala Kubik Gallery. Od začátku roku 2012 žije a tvoří ve Vídni. Často vystavuje v Portugalsku a na Slovensku (např. projekt Kudy vede cesta ven?, Nitrianska galéria, 2012). V Praze byla její tvorba představena v roce 2013 v Galerii SPZ (Model pocitu / Schéma emoce), 2014 v Galerii Petr Novotný (Komické figury & allerlei) a v k.art.on Gallery (Empirikova konfigurace). Naposledy vystavovala v České republice v rámci projektu Jej svet v Oblastní galerii Vysočiny (Jihlava, 2016). Broumovská výstava nese název FIGURACE. Je tím myšlen proces, v němž se z amorfní hmoty a nerozlišitelné roviny cosi zvěcňuje. U Krivošíkové jde o pohyb, kdy na jedné straně procházejí abstraktní geometrické a stereometrické formy transformací v podivné organismy a figury, na straně druhé se figury, organismy a předměty proměňují v abstrahující, odcizené kompozice, skladby, vizuální etudy, nebo mizí v organizovaných rastrech a strukturách, které jako kdyby zpřítomňovaly životní algoritmy v rovině biogenetických procesů a látkových proměn. Často proces „figurování“ přemazává relaci mezi jednotlivými obrazovými plány. Rámec sám prochází metamorfózou. Z rubu se stává líc, jako když zavane silný vítr a obrátí vše naruby. Pohyb uvnitř obrazu má u Krivošíkové specifický charakter. Je buď vázán k nějaké základně a uplatňuje tak jisté gravitační ukotvení (případně výkyvy a vyosení oproti standardu), nebo připomíná vír volně se pohybující prostorem, který sám je nositelem proměny celého rámce. Klidnější kompozice střídají ty vyhroceně exaltované.
Obrazy Silvie Krivošíkové lze na první pohled identifikovat jako modernistické. Na klasickou modernu navazuje v tom, co ji samotnou přežilo a co je stále aktuální, totiž osobní radost z konstrukce a struktury; svoboda k tomu, mít možnost vytvářet svět znovu, od nuly, po svém, a přitom, komparativně i deduktivně, přicházet na rozmanitost skutečného světa kolem sebe, z jehož bohatství autorka vyjímá pouze nepatrné fragmenty, osamostatňuje je na elementy a s nimi potom svobodně nakládá. Selhala-li moderna ve svém sociálním a politickém programu, který překryla autoritativní ideologie, pak její dědictví lze spatřovat v možnostech lidské „seberealizace“, v „osvobození forem“. Tento moment rozvíjí autorka ve své tvorbě. krivosikova.wixsite.com/silviakrivosikova
Soubory ke stažení:
TISKOVÁ ZPRÁVA