Klášterní zahrada 2025 / Radek Mužík

Termín: 4. 5. – 28. 10. 2025
Vernisáž: 3. 5. 2025 
Klášter Broumov / Galerie Dům

Radek Mužík upoutal širší pozornost svou diplomovou prací realizovanou na Akademii výtvarných umění v Praze v roce 2022, a to především monumentálním objektem vytvořeným z kmene stromu. Ten ležel na zahradě Akademie několik let: „Už byl ztrouchnivělý a mně se zamlouvalo ho nějakým způsobem zachránit, nebo spíš zvěčnit“, uvedl autor v rozhovoru pro Respekt. Vytvořený objekt nazval Pasinčák, což je na Valašsku lidový výraz pro osaměle rostoucí zdeformované stromy. Krajina, odkud autor pochází, silně ovlivnila hlavní znaky jeho sochařské práce: zajímá jej elementární forma, inspirativní je pro něho původní místní architektura, významy obsažené v základních tvarových i stavebních principech jejích prvků, reflektuje hodnotu lidské práce. Pozornost vždy věnoval řemeslnému zpracování různých přírodních materiálů, především dřeva. „Hraniční značky“ (hraničníky, pasinčáky) jako důležité body v krajině definující konkrétní prostor Radka Mužíka silně zaujaly. Nejen jejich deformované tvary svědčí o působení času, ale především jejich schopnost nést obsah polarity stability a neustálé proměny okolního prostředí: „Hraničníky vymezující fyzický prostor se proměnily spíše do podoby mentálních mezníků. Určení si předmětu a následná touha po jeho otisku, jakožto myšlenkový záchytný bod“ (RM, 2022). Součástí vystaveného souboru soch v klášterní zahradě budou i figurální práce. Ty autor vnímá společně s objekty inspirované hraničníky ve vzájemnosti, zajímá jej neoddělenost. Inspirativní jsou pro něho totiž práce sochařských klasiků, jako jsou Jana Štursa, Eduardo Chillida nebo např. Charles Despiau. Fascinuje jej syntetická forma, podávající zprávu o prostoru „nějakého bezčasí“ (RM, 2023).

RADEK MUŽÍK (*1996, Velké Karlovice) studoval v letech 2012–2016 na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti (obor Kamenosochařství) a v letech 2016–2022 na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér sochařství II, Tomáš Hlavina; Ateliér sochařství I, Lukáš Rittstein; Ateliér figurálního sochařství a medaile, Vojtěch Míča a Milada Othová). Výběr z výstav: 5 studentů – Obrazy a sochy, Optika, Zlín, 2015; Myši v díře (samost. výstava), Ukradená galerie 333, 2017; Akce Kulový blesk – Sochařská výstava přátel Stanislava Hanzíka, zámek Valdštejnů, Litvínov, 2018; Liquid lingea (ateliér Tomáše Hlaviny), Pragovka Gallery, Praha, 2018; Figurama 19 a 220 figur AVU, Kampus Hybernská, Praha, 2019; ZEMITOU, Galerie Zelenohorská pošta, Nepomuk, 2021; 4 + 4 dny v pohybu – Všechno je všech, Erpet Smíchov, Praha, 2023. Je autorem několika realizací: Pamětní deska partyzána Františka Tomka, Obecní úřad Velké Karlovice, 2022; Pamětní deska – Studovna Anny a Josefa Grmelových, PedF UK, Praha, Celetná, 2023; Hraničník, Velké Karlovice, Pluskovec, 2024. V roce 2023 obdržel 1. cenu za portrét Mary Duras v portrétní soutěži Spolku sochařů. Má řadu pracovních zkušeností s odléváním do bronzu (spolupráce se Zdeňkem Tománkem, 2014–2015), s restaurováním kamenných prvků (vlakové nádraží, Rožnov pod Radhoštěm, 2023; Pražský hrad, 2018–2019) aj.

Kurátorka: Iva Mladičová